Únor 2015

Nesuď knihu podle obalu a už vůbec ne lidi podle pomluv

8. února 2015 v 22:05
Už to bude 5 let co se můj strejda Petr rozvedl. To, že to Jana (strejdy už bývalá manželka) nevzala moc dobře je slabé slovo. Vysvětlit všechny ty lži a podrazy co si navymýšlela by bylo na dlouho, ale to hlavní o čem chci psát je to jak ovlivnila můj názor na Petrovu novou přítelkyni Janu. (jo, jmenuje se stejně, on si prostě umí vybrat :D)

V té době mi bylo asi 15 a (ex)Jana na mě byla vždycky hodná a upřednostňovala mě před ostatními, takže jsem jí věřila a když za námi přijela a začala si stěžovat, že ji Petr podvádí s nějakou městskou běhnou, která jede po ženáčích, tak jsem to brala jako fakt a vytvořila jsem si na Janu dost negativní názor.

Asi měsíc od toho co nám to řekla, nám ji Petr přijel představit. Díky tomo co o ní (ex)Jana řekla a také díky pomluvám, které o ní roznesl její ex-manžel jsem ji považovala za nepřítele a byla jsem připravená se podle toho k ní chovat. Když jsem ji viděla, první co jsem si pomyslela bylo, že je to pitomá blonďatá bárbína, protože měla odbarvené vlasy a byla oblečená trochu do růžova. Jen jsem ji pozdravila, aby se neřeklo a zalezla jsem si k sobě do pokoje. Tenhle můj postoj k ní pokračoval asi rok a půl, po dobu co se Petr rozváděl.

Pak si Petr založil hotel s restaurací kousek od babičina domu, když jsme za ní o víkendech jezdili, tak se často chodilo za Petrem a Janou. Já si vždy našla nějakou výmluvu proč tam nejít. Přesto, že už jsem věděla, že to co jsem o ní předtím slyšela je lež. Asi jsem měla pocit, že by jsme si neměly co říct.

Nevim přesně kdy se můj postoj k ní změnil, ale asi to bylo minulé léto. Vždy, když jsme tam s mamkou byly, tak na mě byla strašně hodná a říkala ať někdy o víkendu vemu kamarádku a přijedu, že pokoj se vždy najde nebo kdybych chtěla brigádu. Nakonec jsem se odhodlala a přijela jsem tam na brigádu.

Ten den co jsem tam přijela bylo v restauraci zrovna prázdno, takže jsem s ní seděla u stolu a začali jsme si povídat. Přesto, že jsem nevěděla co říct, tak jsme až do večera nebyly snad ani chvilku ticho. A taky jsem úplně změnila názor na její dceru Nikolu. O ní jsem si myslela, že je tak trochu nafoukaná, protože vždy v restauraci jen otočila a hned zase šla, ale od doby co se jí narodil Matyáš, jsem s ní a hlavně s Matym strávila víc času a zjistila jsem, že není vůbec nafoukaná. Je to skvělá matka a jako jedna z mála se nepřetváří.

Dnes si říkám, jak jsem mohla být tak snadno ovlivnitelná a vytvářet si názor na někoho podle pomluv.